GameStar

Článek navazuje na první část tématu a pokračuje částí třetí.

Doom rozpoutal válku klonů, ovšem jednalo se o souboj titána versus nedomrlá nedochůdčata. Spousta herních firem se snažila Doom, když už ne pokořit, tak alespoň napodobit jeho kvality. Hledaní Doom-killer titulu trvalo téměř rok. Mezitím vyšla spousta zapomenutelných her s názvy Depth Dwellers, Operation Body Count, Lunicus a podobně. Mnohdy ještě používali Wolfenstein 3D engine. Ani nepomohly technické novinky typu průhledné sklo použité v Corridor 7: Alien Invasion, nebo inventář a power-upy v Cyclones. Stavba úrovní byla většinou velmi jednoduchá –několik čtvercových či obdélníkových místností pospojovaných úzkými chodbami, bez velkých detailů.


Cyclones

Válka klonů, kromě stříleček pro starší publikum, přinesla také dětské a vánoční FPS hry. I když ne všechny vánoční hry byly zároveň dětské. Třeba v Christmas Carnage, jehož vývoj trval pouhý měsíc, hrajete za velikonočního králička nenávidícího vánoce. Svou zlost si ventiluje na Santa Clausových skřítcích a andělech, jako nástroje pomsty používá sekeru a kulomet. Christmas Carnage je výjimkou, ostatní hry jsou zcela mírumilovné. Zato můžou svou hodně „zvláštní“ zápletkou přivodit dítěti psychické trauma. Vždyť hra, kde v roli Santova japonského bojovníka bojujete proti sněžným lidem (samozřejmě bez násilí), kteří unesli vánoční soby, nemůže normálně rozvíjet dětskou psychiku. Tahle šílenost se jmenuje Deer Napped.


Christmas Carnage

Nebo v Terror in Christmas Town, jak název napovídá, musíte udělat pořádek ve vánočním městě. Po vánocích mohly děti trávit volné chvíle u Slob Zone 3D – hráč bojoval balónky naplněnými vodou proti armádě prasátka Boba. Místo zranění jste byli ohrožováni hnojem, a pokud vás přisluhovači prasátka hodně zaneřádili, museli jste se osprchovat, což byla jiná podoba klasického Game Over. Ale ne vše dopadalo katastrofálně. Jedná dětská hra byla dokonce první akční hrou pouze pro Windows (3.11) a vyhrála cenu Ziff-Davis European Shareware v kategorii nejlepší hra – jmenovala se Nitemare 3D. Hlavní hrdina jménem Hugo hledá ve staré strašidelné vile svou milenku Penelopé, kterou unesl zlý Dr. Hamerstein. Nešlo jen o čisté střílení, hráč musel řešit dost hádanek. Atmosféra se snažila celkem úspěšně napodobit a parodovat hororové filmy z padesátých let.


Nitemare 3D

Ti,již učarovali vánoční hry, si mohli zahrát rovněž Super Noah's Ark 3D, pravděpodobně první křesťanskou hru a první nelicencovanou hru pro Nintendo SNES. Firma Wisdom Tree licencovala Wolfenstein 3D, level design zcela zachovala a jen změnila textury na klády, aby to vypadalo jako na lodi. A Noe musel všechny zvířátka zahnat do jejích kotců; místo kulkami se střílelo jídlem a nepřáteli byly malé kozy, které po zneškodnění (najedli se) spokojeně chrupkali.

První hrou, která po stránce hratelnosti (avšak ne komerčně a co do počtu fanoušků) sesadila Doom z trůnu, byl System Shock. Překonával ho snad ve všem. Looking Glass Studios vzali engine s Ultimi Underworld II, pořádně ho vylepšili o možnost skrčení, skoku, lezení po čtyřech, přidali naklonění roviny, rozhlížení do všech směrů či možnost vyklonit se do strany. Jeden z nejlepších game designérů Warren Spector vytvořil poutavý příběh o poblázněné umělé inteligenci jménem Shodan, smrtelně řádící na vesmírné stanici Citadela. Proti robotům ovládaných Shodanem se dalo bojovat rozsáhlým arzenálem zbraní. Hlavni hrdina si mohl tělo vylepšovat pomocí drog, antigravitačních bruslí, nočního vidění nebo skákacích bot. Citadela dýchala svým bohatým vnitřním životem a počítačové terminály obsahovaly zprávy přispívající k pocitu reálnosti. Pomocí speciálních přípojek se bylo také možné připojit k simulaci virtuální reality.


System Shock

System Shock nebyl mnohem napřed jen designově, ale také technicky, byl do něj implementován na tu dobu nevídaný fyzikální engine. Hráčovo virtuální tělo se chováním snažilo co nejvíce blížit realitě – při běhu se hlava dostala do popředí, při zastavení to tělem trhlo a pod. Při pozdějším vydaní na CD-ROM byla ještě vylepšena grafika, byla přidána možnost většího rozlišení a většina textů byla namluvena. Koncept byl vskutku revoluční, možná až moc, což vedlo k tomu, že díky své komplexnosti a složitosti neměl titul velký komerční úspěch – prodalo se ani ne dvě stě tisíc kusů. Fanouškové System Shocku byli většinou ortodoxní „pařani“ a pro normálního hráče hra obsahovala moc věcí nových a ne zcela pochopitelných.

V roce 1993 vydali Bungie Studios první FPS hru pro Macintosh – Pathways into Darkness. Jednalo se o první díl zamýšlené trilogie. Seržant Eddingsv ní musí zabránit starověkému bohu v probuzení, jinak by zničil Zemi. Je třeba se probojovat indiánskou pyramidou do spodní části, kde spí onen bůh, a atomovou náloží ho uspat navždy. Celé se to v rámci větší zajímavosti trochu zamotá, na scénu vstoupí nacisté a bůh se probudí, ale nebojte, vše dobře dopadne. Pathways do Darkness obsahovala i nějaké to logické puzzle.


Pathways into Darkness

Desátého října 1994 vypustili id Software do světa druhý díl Doomu. Koncepčně je pokračování stejné jako předchůdce, pouze přibylo několik nových zplozenců pekel a jedna zbraň, ovšem při síťových klání ta nejoblíbenější – dvouhlavňová brokovnice. Doom 2 již nebyl dělen na epizody, mezi kterými se dá volně vybírat, ale tři epizody tvořily kompaktní celek. Snad ani nemusíme psát o opětovném obrovském úspěchu.

Velké oblibě, nejenom u nás, se těšil titul Rise of the Triad. Fandové RotT neocenili ani tak příběh o speciálním komandu H.U.N.T. likvidujícím fanatický kult ve starověkém klášteru na ostrově San Nicolas, ale hlavně nepřátele, někdy žadonící po několika zásazích na kolenou o holý život. Jenže pokud jste je nedorazili, vstali a pokračovali ve vaší likvidaci. Především mladšímu publiku se líbilo, jak se postavičky po zásahu raketometem nebo jinou výbušnou zbraní pěkně rozlétly na kusy a ruce, nohy, trup letěly do všech stran.


Rise of the Triad

RotT mají na svědomí DIP – Developers Incredible Power. Týmu se podařilo vydat pouze jedinou hru, právě Rise of the Triad. Další hrou, kterou měli vytvořit, byl Prey, jenž nakonec dotáhlo do vítězného konce Human Head Studios. Někteří členové DIP po jeho zániku přešli k 3D Realms a pracovali na Duke Nukem 3D. Vedoucím designérem byl Tom Hall, který odešel z id Software. Většina hratelných postav měla jména z Doom bible. Jméno vojáka Ian Paul Freeley je žert, znamenající: „Čůrám svobodně“. Zjevná narážka na pevné otěže, jenž ho tížily v id Software.

RotT obsahoval rovněž možnost výběru postav, jenž se lišily ve vlastnostech, jedenáct zbraní (hráč mohl nést jen čtyři, což lze považovat za první snahu o zbraňový realismus; mohli jste mít v každé ruce jednu zbraň) a různé power-upy. K vidění také byly skákací plošiny a různé pasti. Ale celkově vzato, přes tu spoustu novinek a vychytávek, se nejedná o nějak záživnou hru. Hlavně kvůli ne moc povedenému level designu. Je s podivem jakou oblibu si RotT získal. Přinesl několik grafických novinek, jako simulaci dynamických světel, mlhu, díry po kulkách, ale celkově vzato vypadal mnohem hůře než Doom.


Heretic

Raven Software se rozhodli nekonkurovat svým výtvorem Doomu po technické stránce, ale raději, jak je u nich časté, hotový engine od id Software koupili a vytvořili fantasy verzi Dooma, nazvanou Heretic. Obohatili ho o inventář, power-upy, létaní a omezený pohled nahoru a dolu. Přestože Heretic nepřinášel prakticky nic nového, byl velmi úspěšný a zábavný.

FPS hry netvořili jen ryze herní firmy, ale třeba i Corel, který je znám především díky programům pro práci s grafikou. Jejich hra Arcade Mania byla výjimečná pouze tím, že byla od Corelu.


Dark Forces

Na tenký led úspěchu a neúspěchu FPS her se rozhodla vstoupit i firma LucasArt a představila střílečku z prostředí Star Wars, kterou nazvala Dark Forces. Jednalo se o absolutní sukces. Co se prvních pár minut zdálo jako tuctový Doom klon, ukázalo se nakonec jako jedna z nejlepších stříleček v histrorii. A vyvrátila Carmackovo prohlášení o nepotřebnosti kvalitního příběhu u akční střílečky. A také dokázala, že není nutná krev pro zábavnou FPS. Bývalý člen císařské stráže Kyle Katarn se přidal k rebelům a jeho úkolem bylo prošetřit situaci kolem nové zbraně Impéria – Dark trooperu. Zbraně ve hře nejsou jen laserové, ale naleznete zde i granáty nebo miny. Světelný meč však chybí, Kyle totiž není (zatím) Jedi. Jednotlivé mise jsou prokládány animacemi, jež posouvají děj a příběh kupředu. K novinkám v designu patří přítomnost místností nad místnostmi, tj. mosty a platformové výtahy, a dále třeba i to, že dveře se otvíraly více způsoby, než jen nahoru. Nepřátelé byli pořád zpracováni ve 2D, ale některé věci, třeba obrané věžičky, byli polygonální.

• Doom klony, Rise of the Triad, Heretic, System Shock, Dark Forces
• Descent, Hexen, Terminator: Future Shock, Duke Nukem 3D

autor Alexander Szalai