GameStar

Není žádným tajemstvím, že druhá světová válka byla prozkoumána, zneužita a prolezena skrz na skrz moderním herním průmyslem, ale vývojáři se stále vracejí zpět, aby využili této tragédie. Druhá světová je hlavně domovem RTS a FPS; Hry, kde se musíte plížit a bojovat potají, se jí vyhýbají jako čert kříži, ale i tak se najde výjimka – zejména třeba titul studia SouthPeak Velvet Assassin, který zobrazoval druhou světovou válku jako jedno bodnutí do zad za druhým. Je zajímavé, že již zmíněný titul Velvet Assassin byl při vývoji pojmenován 'Sabotáž.' Sabotér je inspirován skutečným válečným hrdinou, který měl údajně sám odzbrojit zlovolné nacistické jednotky.

Pistoli do ruky, dynamit do tašky a můžeme vyrazit na závody. Asi takový je hlavní hrdina Sabotéra, irský automobilový závodník Sean Devlin. Dech beroucí ztvárnění skutečné Paříže, kde na vás na každém kroku čeká nacistická hlídka či pouzí občané lelkující či jdoucí do práce; taková je interpretace druhé světové války z dílny studia Pandemic. Sabotéra dělá skvělým jeho úžasně velký svět, který můžete stále prozkoumávat a vždy přijdete na něco nového. Nejenže může Sean vyrazit autem z Belleville do St. Germain, na ulicích potkávat nacistická i civilní vozidla, ale také může narozdíl od Assassins Creedu nebo Uncharted prozkoumávat i pařížský venkov. Takové prozkoumávání přidává Sabotérovi na hratelnosti, otevírá spoustu možností taktizování a Sean nemusí při plnění misí chodit vždy jednou a tou samou cestou.

Funkce Sabotérova plížení je dalším zajímavým aspektem hry, který Seanovi otevírá možnost zlomit vaz nepříteli, ukrást mu uniformu a proplížit se nepozorovaně k dalšímu cíli. Z větší část plížení funguje skvěle a naprosto bez problému, ale během pár misí, kdy se po mně nechtělo nic jiného, než se proplížit nepřátelským územím, se postava z ničeho nic plížit přestala a 30 minut neustálého pozorování okolí a snažení se proklouznout přišlo vniveč. V mnoha případech je pak plížení spíše alternativou k obyčejnému prostřílení se určitou oblastí jako akční hrdina.

V následujících týdnech je skoro zaručená hláška, že Sabotér "vypadá jako GTA, akorát s náckama." A nebude tak daleko od pravdy. Sabotér si vskutku půjčil dost věcí z ostatních her, ale svojí dějovou linií, úkoly a dalšími novými věcmi si své jméno určitě udrží. Vizuální zobrazení inspirované Šindlerovým seznamem opravdu podtrhuje válečnou atmosféru a revoluční "Vůle bojovat" (anglicky "Will to Fight" nebo zkratka WtF, pokud vám to nedá) pomalu navrací barvy zpět do oblastí, které jste prošli, je skutečným zázrakem. Obrovské město a jeho všemožné cestičky jsou skvělým místem pro tiché zabíjení, otevřený svět a variabilnost misí rozhodně potěší každého. Hlavní děj Sabotéra mi trval něco kolem devíti hodin, ale to jsem se vedlejších úkolů skoro nedotkl. Ty nabízejí možnost sbíraní širokého výběru aut, projíždění Paříží a kosení nácků na potkání.

PRO: Obrovské herní prostředí; široký výběr misí; úžasný, černobílý styl vnímání světa.

PROTI: Umělá inteligence sem tam blbne; příběh je nevýrazný; mechanismus plížení je docela pochybný.

VERDIKT: Ve hře je stále co dělat, od pokládání výbušnin pod odstřelovačská hnízda po závodění na Pařížském venkově. To vás určitě odvede od myšlenek na drobné chyby, které vás ve hře potkají. Možná to není ten nejoriginálnější titul pod sluncem, ale je to opravdový nářez a inovativní a rozhodně vítaný kolega do sbírky her z druhé světové války.

HODNOCENÍ: 70%

PLATFORMA: Xbox, PC, PS3

Autor: Will Herring, GamePro.com

Překlad: David Kindl

autor David Kindl