GameStar

Kdykoliv se někdo snaží vyvinout film či hru inspirovanou novelou, obvyklá stížnost zní jednoduše: výsledný produkt prostě nedosahuje kvalit předlohy. Vývojáři to však nemají lehké, jelikož filmy a ani hry nemají možnost popisovat všechno do posledních detailů. To je hlavní problém zejména u hry inspirované fantasy post-apokaliptickým umístěním jako Metro 2033. Původní novela čítá 784 stránek, což je opravdu hodně příběhu na zapracování do osmihodinového herního zážitku.

Post-apokaliptické prostředí už jsme ve hrách viděli mnohokrát, ale Metro 2033 to zvládá bravurně, a to hlavně díky předloze a umístění. Příběh se totiž odehrává v Moskvě, která byla po výbuchu atomové bomby proměněna ve zmrzlou pustinu. Přeživší žijí hluboko v podzemí, jelikož jim to dává možnost používat stanice metra a protiletadlové kryty jako místa k setkávání se a držení pohromadě. Síť tratí funguje jako improvizovaná silnice, což ulehčuje obchod a komunikace s isolovanými „metry“. Nukleární válka, která spálila povrch na popel, vyšlechtila různorodé mutanty, kteří pro přežívající znamenají velkou hrozbu. Důležitější však je, že mutanti dali více čerstvosti a elánu do staré dobré komunistické a nacistické strany. To je právě to nejpodstatnější ve hře – lidé se ve chvílích jako tato uchylují k silným politickým názorům a náboženským vírám, aby dali smysl všemu tomu chaosu.

Místo toho, aby vám hra krůček po krůčku vysvětlovala, co a jak, hodí vás přímo do děje. Nic není vysvětleno: proč jsou nacisté v Moskvě? Proč jsou mutanti hrozbou? Tyto otázky si jednoduše budete muset nechat na jindy. Všechno tohle podkládají kusé informace o tom, že za vše můžou nějaké mimozemské nadpřirozené vlivy – hlavní hrdina mívá halucinace, které směřují k něčemu nevyslovenému, ale co znamenají zvláštní postavy v oslepujícím světle, není nikdy vysvětleno. Občas také uslyšíte šepot „těch temných“, kteří jsou prý největší hrozbou, ale nikdy se neukážou a nehrají téměř žádnou roli.

Nedostatek spojitostí v příběhu rovněž ovlivňuje hratelnost, která je klasickou FPS střílečkou, lehce osvěženou zasazením v nukleárním mrazu. Jsou zde i určité inovace – například plynová maska, bez níž se nepodíváte ven -, nebo kulky udělané na kolenou. Ty jsou používány jako skutečná munice, zatímco vojenské náboje znamenají platidlo. Vždy, když tedy chcete ven, si musíte udržovat zásoby filtrovaného vzduchu, ale plynová maska může být poškozena při boji, takže byste měli dávat velký pozor.

Nicméně jelikož má masku úplně každý, je vcelku lehké najít funkční náhradu. Vývojáři také udělali špatnou práci se zmiňovanými filtry vzduchu, jelikož jsem většinou nosil po kapsách celou tunu zásob. Munice je také až absurdně přespříliš, protože má u sebe každý zabitý voják nábojů tolik, že by i Rambo žárlil. Také byste si mohli myslet, že masky a ostatní předměty budou v takové situaci nadevše potřebné – ale ne, tady je najdete ležet jen tak na zemi.

Tyto mezery ve hře mi opravdu omezovaly možnost jen se opřít a užívat si hry. Naštěstí engine 4a, který byl speciálně upraven pro požadavky hry, dělá perfektní práci při prezentaci smutného světa, kde je opravdová škoda žít. Ale, jak určitě čekáte, příběh leží nad akcí a rozhodně si s ním tvůrci mohli dát víc práce. Při hráni se jednoduše budete cítit jako já – trošku ztraceni, trošku zmateni a trošku zklamáni.

PLUSY: Svět hry je zajímavý a některé nápady fungují jako základní pilíře, hra vám udělá chutě na přečtení novely.
MÍNUSY: Málo vysvětlení, v jádru jen další z FPS klonů.

DOMOVSKÁ STRÁNKA: http://www.metro2033game.com/

VIDEA KE HŘE METRO 2033:

Via: GamePro

autor Jakub Vitásek