GameStar

Kdo už někdy Red Alert hrál, ví, s čím má tu čest. Systém RTS je už dlouhá léta dotažený prakticky k dokonalosti. Důležitým pilířem je hlavní budova – základ každé strategie. Dál už se jen staví jednotky, ničí jednotky soupeře a samozřejmě vítězí. Ani Red Alert 3 není v tomto směru výjimkou. Pokud se máme vyjádřit přesně, pozměnili bychom předchozí větu asi takhle: Red Alert nejenže tohle pravidlo potvrzuje, ale dokonce ho i umocňuje a v závěru dvakrát podtrhne. Rozhodně si nemyslíme, že by to byl špatný přístup vývojářů k tématu, ale doufáme, že se časem dočkáme alespoň minimální inovace v systému hry. Díkybohu EA neusnulo na vavřínech a přece jen přináší něco nového. Mezi dlouhodobě soupeřící USA a Sovětský svaz vstoupil nový nepřítel. Nepřítel všech. Armáda japonského císaře.



Jak k tomu došlo?
Než si prozradíme něco o příběhu samotném, měli bychom zmínit jednu z hlavních devíz her od bývalého Westwoodu. A to nádherné předělové scény, intra, outtra a „živé“ vstupy do misí. Jednotlivé scény si nezadají s filmovými ukázkami a poznáte na nich, že do nich nejsou vlity jen peníze, ale i myšlenka. Ať si vyberete kteroukoli ze soupeřících stran, vždy vám bude k ruce přidělena spolubojovnice (neplatí u Japonců, u nich dostanete syna císaře). Dívky rozhodně mají co ukazovat a také to dělají. Nejednou jsme se přistihli, jak napjatě čekáme na další příchozí zprávu a nevšímáme si bitevní vřavy. Oblečeny jsou stylově – přesně podle svých virtuálních alter eg. Za Sověty tudíž bojujete po boku Nataši, za Američany po boku Tanji v podání krásných modelek v kožených minisukních a výstřihu až ke kolenům. Obáváme se, že na bojišti by uniformy, ač jsou jistě moderní a krásné, spíše škodili, než pomáhali. Snad by jedině mohli zvedat morálku okolním vojákům v dohledu.



V intru se dozvíte, jak byl možný tak rychlý vzestup japonských vojsk. Je to jednoduché. Na konci studené války začalo Sovětům téci do bot, a tak se uchýlili k použití poslední možnosti své záchrany. Spustili stroj času. Díky němu se jim podařilo vrátit čas a objevili se v třicátých letech minulého století a to na konferenci o vědě. Zde přednášel Albert Einstein, jehož osoba je převelice důležitá pro zdařilý boj Američanů proti Sovětům. Právě pro to se jej sovětští pohlaváři rozhodli zabít. Američané se v budoucnosti očividně s touto ztrátou nedokázali vyrovnat, což se může někomu zdát postavené na hlavu, ale historické reálie raději nechejme v archivech. Po návratu sovětů do současnosti nalézáme matičku Rusi v blahobytu a dovídáme se o stálém zatlačování západních vojsk.

„Po mnoha odehraných bitvách se ukázalo, že jakmile necháte Japonce rozvinout jednotky na vodě, můžete zabalit krám…“

V tom dochází k situaci, která vysvětluje události po Einsteinově smrti. Vysílání od rozvědky přeruší japonský císař a snaží se vám namluvit, že disponuje spoustou vojáků a technikou, o jaké se nikomu nezdálo. Taky nechápete jakým způsobem se po drtivé porážce od Američanů Japonci tak rychle vzchopili? Chyba lávky! Nezapomeňte, že Einstein umřel. Tudíž nebyl nikdo, kdo by vynalezl atomovou bombu. Takže žádná drtivá porážka Japonska nebyla. Opět nechme stranou přemítání o tom, jak vůbec druhá světová válka dopadla a podívejme se blíže na Japonce. Japonci, jak všichni víme, jsou přetechnizovaný národ. A to samé budou dokazovat i ve hře. Například hned při stavbě budov. Pokud tedy jako stavbu považujete krychli na kolečkách, která se dokáže usadit jak na vodě, tak na souši. Z toho vyplývá, že se konečně začaly pořádně využívat vodní plochy a to hlavně díky Japoncům, kteří je dokážou efektivně využívat. Po mnoha odehraných bitvách se ukázalo, že jakmile necháte Japonce rozvinout jednotky na vodě, můžete zabalit krám. Na zemi jsou jednoduše zranitelní, ale na vodě nemají přemožitele.

Rychlost, rychlost a ještě jednou rychlost
Bez dlouhého proslovu vás hra posadí do křesla pro velitele, z nějž ovládáte svou armádu složenou ze známých jednotek z minulosti. Na první pohled poznáte sovětské medvědy i americké psy. V repertoáru jednotlivých stran najdete okolo čtyřiceti jednotek. Je skvělé, že pro cvičení nových jednotek se nemusíte vracet kamerou na základnu a klikat na budovu, ale pouze kliknete v interface na ikonu podle toho, jakou jednotku chcete vycvičit, nebo jakou budovu postavit. Vyrábění jednotek je rychlé a i hra celkově rychle odsýpá, což by nemuselo vyhovovat lidem, kteří své úspěchy staví na pořádné obraně. Hra není obraně příliš nakloněna. Spíše staví na známém pořekadle, že nejlepší obrana je útok.



Novinky
Křivdili bychom Red Alertu, pokud bychom napsali, že nemá kromě nového národa a grafiky nic nového. Obsahuje totiž možnost, jež se dosud objevovala pouze ve first person střílečkách. Máme na mysli kooperaci v singleplayerových misích. Můžete se totiž s kamarádem domluvit, že se potkáte na síti a budete spolupracovat v singleplayerových misích. Pokud nikoho neseženete a přesto byste si rádi zahráli kooperativní režim, může vám posloužit AI. Naštěstí nedělá žádné kiksy a můžete se na ni spolehnout. A dokonce můžete zadávat elementární příkazy a AI se je bude snažit co nejefektivněji vyplnit. Na AI bychom ostatně mohli pět ódy ještě několik následujících odstavců. Na první pohled je vidět, že AI přemýšlí a analyzuje všechny možnosti, které by se mohli stát v nejbližším časovém úseku, a co je důležité, velmi kvalitně je vyhodnocuje.

Za zmínku stojí také nový grafický engine. Hra na nejvyšší detaily vypadá, jako byste se na bojiště dívali z vrtulníku, ale barvy jsou možná až příliš zářivě a jasné, což zrovna dvakrát nezapadá do válečného konfliktu. Zvláště pak kanárkově žlutí Japonci.



Hezký den
Nenechte se zmást nadpisem. Pokud totiž tuto hlášku uvidíte v C&C jste ve velikém průšvihu. Ona se totiž nezobrazuje jen tak, ale zároveň s velkou bombou, která je schopná vyhodit vám do povětří půlku základny. Tím se také dostáváme ke zbraním hromadného ničení. Hra vám započítává celkovou aktivitu, ať už stavíte budovy, cvičíte vojáky nebo ničíte nepřítele. A na základě bodů, které získáte, se plní kruh. Jakmile se naplní, získáte možnost vylepšení určitých jednotek, nebo možnost využití ne úplně tradičních zbraní. Například za sověty získáte možnost sestřelení oběžné stanice z orbity, zamoření velké části území a další a další nekalé vymoženosti. Za Američany již výše zmíněnou bombu a možnost rychlého přesunu armády o kilometry daleko.

Victory!
Pokud máte stále pochybnosti o Red Alertu 3 a nejste si jistí, zdali vás může hra oslovit, vězte, že máme ještě jedno eso v rukávu. A tím je multiplayer. Ta zrádná herní část, jež dělá z některých titulů skvosty a z jiných nudné propadáky. Zde se váhy přiklonily na stranu skvostů a multiplayer vnese do Red Alertu novou šťávu. Od začátku budete proklínat Japonce, kteří jsou technologicky na výši, Sověty kvůli jejich obrovskému dostřelu s raketomety V-5 a Američany díky jejich neutuchající touze přát vám „hezký den“ několikrát během jedné bitvy. Budete vymýšlet neproniknutelné strategie a hlavně si to budete užívat. Zvlášť nezapomenutelné zážitky, bratrovražedné boje, nenávisti až do smrti se odehrávají, pokud všichni hrajete v jedné místnosti. Multiplayer tedy rozhodně patří mezi hlavní devizy Red Alertu 3 a singleplayer zde místy působí tak, že jej autoři do hry přidali jen kvůli tomu, abyste věděli, co přesně máte dělat v klání více hráčů. Takže uchopte své myšky a Tora! Tora! Tora!

autor Martin Kapalka