Shaun White Snowboarding - hurááá na ledovec

Recenze | 24.12.08

Hra, která byla postavená na jméně pohodového Shauna Whitea, je posledním příspěvkem do série tzv. „akčních sportů“. Obsahuje mnoho soutěží a šampionátů, některé pro jednoho, jiné navržené pro více hráčů.

Shaun White Snowboarding - hurááá na ledovec




Prvořadým cílem hry je snaha zachytit ten pravý pocit z jízdy na snowboardu, nikoli životní styl. Na začátku si vytvoříte vlastního jezdce, zvolíte pohlaví, vyberete boty, bundu a můžete se vrhnout do příběhu. Objevujete se na smyšlené dráze Snow Park City, kde se vás ujme pár snowboarďáků a vysvětlí vám pro začátek, co a jak. Shaun White Snowboarding je postaven na struktuře „otevřeného světa“, velmi podobné například Grand Theft Auto. Čtyři areály jsou vám k dispozici hned zpočátku: Snow Park, Japonsko, Evropa a Aljaška. Není třeba odemykat žádné složitější a těžší úrovně, prostě si vyberete a můžete vesele závodit. Každý skipark má k dispozici několik vleků, občas helikoptéru, kdybyste náhodou zatoužili pokořit horu z vrcholu a sem tam pár bublin, představujících výzvu k závodu. Zdali ji přijmete, záleží jen na vás. V každé lokaci samozřejmě naleznete různé druhy turnajů, mezi něž patří například klasický „time-attack“, ve kterém musíte dojet z místa na místo za určitý čas, k nalezení je tu rovněž tzv. „big air“, v němž zase skáčete z obřího můstku a předvádíte triky. Ke každé této variantě soutěže potřebujete pořádnou zásobu triků a hlavně umět nabrat rychlost, jelikož jinak se s vámi hra mazlit nebude.



Sportovní hry si kladou za cíl naservírovat vám co nejsilnější zážitek, vtáhnout vás do své podstaty. Takže, hrajete li fotbal nebo basket, očekáváte téměř skutečnou, velmi intenzivní atmosféru, tedy skoro jako byste daný sport hráli doopravdy. Dá se říct, že Shaun White s touto strategií poněkud hazarduje. To znamená, že budete muset strávit nějaký ten čas bez prkna pod nohama, hledáním nových míst pro sjezd - věřte, že se to vyplatí. Ve hře je jich dost, takže se nebojte, že strávíte odpoledne u monitoru ťapáním po svahu, ale k opravdovému ovládnutí hry byste měli dělat to, co praví průkopníci dělají a hledat nové cesty dolů.



Tenhle aspekt je největším plusem a zároveň mínusem celé hry. Na jedné straně není nic krásnějšího, narazíte li za skupinkou stromů na parádní svah, skoro jako byste něco doopravdy objevili. Na straně druhé, ve hře, která je především o věrohodném ježdění na prkně, je potulování se zimní krajinou tak trošku nedomyšleným nápadem. Budete nacházet nesjízdné svahy a zledovatělé úseky (očividně si UbiSoft nepřeje, abyste to se zimními túrami zase moc přeháněli, přece jen se nejedná o žádný map-designer, že). Každopádně by to chtělo ještě vyladit.

Přidáním možnosti objevování do 100% simulace – Ampedu, dostáváme mnohem reálnější vizi sportovní hry, uvěřitelnější, než jiskřivou fantazii SSX.

Hledání poněkud usnadňuje systém značek. Stačí jen ťuknout na d-padu, vybrat: položit či přesunout se k již dříve položené značce. Dobrý nápad, jen kdyby šlo položit více než jednu značku. I tři by snad neporušily ono „objevování“, tahle je to prostě jen o tom, co zrovna máte. Najít, položit (třeba pro příště) a šup na prašan. Mimochodem, d-pad fungue také skoro jako iPod ovladač, takže můžete pohodlně procházet předdefinovaný seznam rockových, hip-hopových i jiných písniček a kromě toho ovládat další možnosti v multiplayeru. Příjemný, malý a dobře pracující interface.



Samotné ježdění se dost blíží simulaci. Každý, kdo měl co do činění s Ampedem, bude hned doma. Levou páčkou na gamepadu děláte triky, nastavit se dají postranními tlačítky. Ovládaní je jednoduché, ale ne snadné, Shaun White není arkáda, ze začátku magické triky, známé z SSX prostě jen tak neuděláte. Dokud si nevyděláte na pořádné a tudíž rychlé prkno, které vás vynese pořádně vysoko, budete se muset spokojit se spiny a graby, spíše než s propracovanými tríčky. Dostanete se k nim (dost pomáhá, když si uvědomíte, že jen tak poškubávat pákou během letu není to pravé), ale hra vyžaduje trošku trpělivosti, než se podaří.



Vědět tohle hráči hned, moc by jim to pomohlo. Hra nenabízí tutoriál jako takový. Pár rad do začátku, některé se objeví během samotného hraní, ale toť vše. Jste ponecháni osudu, vlastní šikovnosti a metodě pokus – omyl. Velká hrůza to zase není, protože ovládání je opravdu intuitivní a jasné. Vsaďte se, že i tak budou hráče chytat nervy. UbiSoft použil stejný grafický engine, který poháněl Assassin's Creed, takže krásných výhledů si užijete dost. Modely postav a prken jako by skutečně vážily nějaký ten kilogram, což při provádění triků dost pomáhá.

Video ze hry Shaun White Snowboarding:


A závěrem několik skvrnek, na jinak běloučkém snížku. Občas se stane, že spolu s vámi je na jednom místě i dost jiných hráčů a ne vždy to vypadá, že jsou skutečně na sněhu, buďto se krajina vykresluje pomalu nebo se nestíhá zobrazovat při rychlé jízdě, takže to působí trhaně. A zatímco sníh vypadá opravdově, občas vám příjde, že ledové části pocházejí z PS2. Nic co by výrazně pokazilo celkový dojem ze hry, ale těch maličkostí je dost na to, abych některé zmínil.

Shaun White Snowboarding..................................7.0
ŽÁNR: sport
+ slušná grafika, množství triků, multiplayer
ovládání, jízdní model
VERDIKT: Celkově vzato je Shaun White Snowboarding čerstvým popraškem na jinak zledovatělém žánru. Přidáním možnosti objevování do 100% simulace původního Ampedu, dostáváme mnohem reálnější vizi sportovní hry, uvěřitelnější, než jiskřivou fantazii, SSX.








Komentáře